He is different then others! 4/4

9. prosince 2015 v 14:30 | Mia |  Jednorázovky
Konečně jsem se dokopala napsat další a vlastně poslední část téhle jednorázovky.
Snad se bude konec líbit.
Předešlé části měli kolem 850 slov. No tahle má kolem 1 100. Není to o moc víc, ale snažila jsem se. :)

Odkaz na předešlou část→ Click



Ne, zpátky a za chvíli? Lhala mi! Už ani čas neměřím, vím, že tu na ně čekám minimálně dobrou půl hodinu. Sedím tu promrzlá na te blbé fontáně, která je nejspíš z blbého mramoru, takže studí snad ještě víc než ten blbej vítr. 'Já je uškrtím...všechny, jestli teda přídou. No jestli ne, tak se má Hinata ve škole na co těšit.' Usměju se nad myšlenkou, jak jí ve škole "škrtím". Ne že bych byla sadista, ale koho by to nenaštvalo? (já teda taky nejsem sadista :D) Sedím tam ještě chvíli. Na tohle nemám. Jestli je to nějaká zkouška, tak jsem jí asi neudělala. Ale jdu domů a tečka. Zvedám se na odchod, ale pak... "Ty už jdeš? A ani jsi na mě nepočkala." Otočím se zády k fontáně a uvidím tam... "Sasuke...!? Co tady děláš? Proč jsi přišel? A proč bych tady měla čekat...zrovna na tebe?" Vychrlím ze sebe spoustu otázek. "Hm...Tak jedno po druhém. Za prvé: Sakuro, zákaz jít na námestí k fontáně jsem nedostal. Takže tu můžu být...legálně." Usmál se.
"Za druhé: Přišel jsem za tebou... A za třetí: to ti povím až potom."
"Počkej počkej, po če...m?" Na víc jsem se zeptat nestihla. Sasuke mě políbil. 'O-on mě políbil? Proč? Co se to sakra děje! Vždyť má přítelkyni... Nebo ne?'

Já i on nehnutě stojíme a koukáme si do očí. 'Co to sakra bylo, ne že by se mi to nelíbilo, ale...'
"Proč si mi nebrala telefon?" Prolomí to ticho. "J-já...nevím." Skloním hlavu. 'Co mu jako mám říct... Telefon jsem ti nebrala, protože jsem byla v knihovně a viděla vedle tebe holku a tak jsem si řekla, že s ní asi chodíš, přes to, že je asi o nejméně 4 roky starší? Jo tak to je blbost!' "Ty nevíš?" Zeptá se pobaveně. "Totiž..." 'Mám mu to říct?'
"Nechceš si jít někam sednout?" Prohlídne si mě starostlivě. "Jen že, teplo není a ty se celá klepeš." Ukazál na mě. "No pravda je, že mi teda moc teplo není." Přikívnu mu na jeho dotaz. "Ale já nemůžu, čekám tady na moje kamarády."
"Jo ták, myslím, že to nebude problém." Usměje se, chytne mě za ruku a táhne mě někam. "Počkej Sasuke! Oni mě budou hle..." "Nebudou, neboj." "Cože?" Vůbec nic nechápu. "Jak jsem řekl," zastaví se "všechno ti vysvetlím pak."

Nakonec mě dotáhl do auta a odvezl před můj barák. Pozvala jsem ho dovnitř, protože jsem to v autě řešit opravdu nechtěla. A co si budeme povídat, venku je pod nulou. Takže zvítězil "můj domeček".
"Takže?"
"Takže...?" Papouškuje po mě Sasuke. "Na to samé se chci zeptat já, už od té doby, co mi nebreš mobil. Takže vlastně už od 2 dne našeho setkání." Sedl si oproti mě na židli. "Hele, nejdřív mi koukej vysvětlit něco ty, jasný?"
"A co přesně by si chtěla vědět?" Tvaříl se, jako že neví. Ale on moc dobře ví, co chci vysvětlit.
"Sasuke!" Zkřížím ruce a tvářím se naštvaně.
"Fajn, fajn." Nakonec ze sebe vysypal, že to on je dávný kamarád Naruta. Ten, který tu měl spát. Tudíž mi došlo, že tam na mě Naruto ani Hinata nečekali. A taky to, že Hinata o tom celou dobu věděla. Mazaná to holka. "Kde jsou?" Zeptám se ho.
"Kdo?" "Naruto a Hinata." Zvednu jedno obočí. 'Kdo jiný asi...' "Řekli, že jim pak máme zavolat, až si to vyřídíme."
"Fajn, tak jim zavolej." Řeknu a namířím si to do obýváku. "Počkej, pořád si mi ty neřekla jak to bylo." Zastaví mě.
"Jak bylo co?" Zkouším na něj to samí, co on na mě. Zkusit musím vše, ale vypadáto že ani on není hloupý.
"Byla jsem v knihovně. Kvůli úkolům do školy. No a..."
"A?" Vyzvídá ode mě. "Máš někoho? Jako přítelkyni?" Řeknu na rovinu. Stejně bych se ho na to později zeptala. Sasuke na mě vyvalí oči. "Co? Jak tě to napadlo?"
"Já...vyděla jsem tě v té knihovně, seděl si tam s jednou holkou." Sklopím hlavu. "Aha, Saky, vždyť ona je asi o 5 let starší." Pousměje se. "J-já, jasně, chápu...ale mohl si mi to říct..."
"Říct co?" Tvářil se zmateně. A já taky. Dělá blbého, nebo snad ne?
"Říct to, že máš dívku a že si evidentně na starší." Vyhrku, no po chvíli si připadám jako blbec. Co jsem to zas řekla. Ono to na hlas zní jinak, divně. 'Ten mě už radši snad ani nebude chtít vidět.' Pohled stočím na Sasukeho.
No Sasuke se nezlobí. Vůbec. Dostal totiž záchvat smíchu, tak že se svalil i na gauč.
"No promiň, ale co je na tom směšného?" Zatvařím se na oko naštvaně. Sasuke to ještě vydýchává. Po chvíli se zvládnul i uklidnit. "Já promiň..., ale ona není moje holka. Je Itachiho, mého bratra." Na to se začal opět smát, jak malé dítě. No mě do smíchu moc nebylo.
"T-tvého bratra?" Ujistila jsem se, že slyším dobře.
"Jo-o!" Řekl trhavě, pořád se smál. Cítila jsem se trapně. Nejradši bych se teď někam zahrabala. 'Já jsem ale blbá.'
"Sasuke promiň." Zabořila jsem hlavu do polštáře. 'To se stane jen mě, opravdu.'
Po chvíli ho smích přešel. "To je dobrý. Takhle mě dlouho nikdo nerozesmál." Usmál se.
"Fakt?" Usměju se taky. Sasuke mi kývne na souhlas. Teď mi to všechno příde směšný. "Ale pořád jsem tady blbá já." Řeknu nahlas svojí myšlenku. 'Sakryš.'
"Ne, to si nemyslím. Nejsi. Každý má právo se splést." Bohužel, moc dlouho mu seriozní pohled nevydržel a znova se rozesmál. "Haha, teď to tak ale vůbec nevypadá." Na to jsem se ale už zasmála i já.
Nakonec to dopadlo dobře. Se Sasukem jsme si to vyříkali, všechno. Ještě ten den jsme zavolali Hinatu a Naruta. Společně se nad tím ještě jednou zasmáli. Další den byly Vánoce. No a kdo by to byl řekl. Ale i ty sem strávila s nimi třemi. A o další týden, protože jsem si se Sasukem dokonale rozuměla, jsme spolu začali chodit. Nebyl by den kdy bych se s nimi nevyděla. Jak se Sasukem, tak s Narutem a Hinatou. Moji nejlepší přátelé. Nakonec jsme se zasnoubili a později i vzali. Potom se nám dokonce narodila jedna jedinná dcera. Sarada... (:3) Vzhledem je celá po Sasukem, ale povahou po mě. Teď už jí je 12 let. Miluju jí nadevše a stejně tak i Sasukeho. Vím že to tak cití i on. Tvoříme spolu pro mě dokonalou rodinu a to se nikdy nezmění. Nikdy!

Konéééc
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Naty-chan Naty-chan | 9. prosince 2015 v 14:53 | Reagovat

Moc krásná taková trochu Vánoční povídka :3

2 Mia Mia | Web | 9. prosince 2015 v 22:01 | Reagovat

Jsem ráda, že se líbila a ano, měla být Vánočně naladěna. ;)

3 Misao Misao | Web | 13. prosince 2015 v 12:54 | Reagovat

Trochu rýchly koniec.. Ale pekná poviedka.. Možno mi ten rýchly koniec vadí práve pre to, že je koniec :D :D Nemám rada konce :D :D Ale tento je pekný.. Ani na Saradu si nezabudla :)

4 Mia Mia | Web | 13. prosince 2015 v 16:27 | Reagovat

Taky nemám ráda konce, a proto mi nejdou psát. A pak je z toho tohle... :D Ale pořád...je to jen jednorázovka, konec musel být a nenapadlo mě jak jinak to ukončit... :D

5 Camelia Camelia | E-mail | Web | 26. prosince 2015 v 23:12 | Reagovat

Heh, trochu konec alá scénář. Na tom bys měla příště zapracovat, ale jinak se mi to líbilo. A Sadara je prostě sladká...

6 Mia Mia | Web | 28. prosince 2015 v 14:59 | Reagovat

No jo no... :D Píšu od Listopadu :) Snad se zlepším.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama