He is different then others! 1/4

11. listopadu 2015 v 17:00 | Mia |  Jednorázovky
Ahoj, tohle je má první jednorázovka v životě. Snad se bude líbit, snažila jsem se. Jen na úvod bych chtěla říct, že nejsem moc dobrá v psaní. Prosím vás moc, berte to na vědomí. (Gomen za pravopisné chyby.)
Celé se to odehrává z pohledu Sakury. No, snad se bude líbít a já se poroučím.;)
PS: Není to moc dlouhé...vím to, ale bude to mít víc částí, ještě nevím kolik, ale chtěla bych aby to mělo max 3 části. Protože by to už pak moc jak jednorázovka nevypadalo... :D

Odkaz na další část→ Click
↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓




'Moje jméno je Sakura Haruno, nedávno mi bylo 19 let a můj přítel se se mnou rozešel. Ach ano, prej by nám to neklapalo. Ale já stejně vím, že má jinou. Viděla jsem ho s ní. Jediný o co mu šlo bylo, abych neudělala nějakou scénu. To by jeho ego nerozdejchalo. Já teď lituju toho, že jsem to neudělala. Zasloužil by si to. Právě teď sedím v baru a piju asi už 5 sklenku...alkoholu. Ani nevím co piju, prostě jsem barmanovi řekla, ať mi naleje něco silného, po čem zapomenu...aspoň na chvíli.
Vlastně ani nevím proč to dělám, je to jeho blbost, že mě nechal. Tak proč? Proč sem to zase já,kdo je na dně? Zase...'

'Znali jsme se ze střední školy. Tam jsem ho poprvé potkala. Bohužel jsem nevěděla, co je zač. Jo je přesně to, co myslíte. Omotá si holku kolem prstu a říká jí, jak moc jí miluje, no pak jí odkopne. A já husa mu na to skočila. Jsem vážne blbá. Začína mi být docela líto té holky, kterou to nejspíš čeká taky. Ale co, to není moje starost. Sedím tu už asi hodinu, a momentálně si dávám další, 6 skleničku čehosi. Po chvíli si vedle mě někdo sedne. Nevím kdo a je mi to jedno. Koukne se na mě, asi si myslí že ho nevidím, ale já ho vidím, až moc dobře.'
"Ahoj." Řekne směr já. 'To jako mluví na mě?' "Špatný den?" Pokouší se o kontakt se mnou. 'Já o to ale nemám zájem. No ikdyž, nevypadá špatně. Vlastně vypadá božsky, tak na 20. Havraní vlasy, onixové oči, světlá pleť, vypracovaná postava, je celkem k sežrání. Možná bych mohla udělat to, co kluci dělaj holkám. To, co se stalo mě. Ale ne, na to je až moc hezký. Bezatk, nemám šanci. C-cože, on se na mě usmál?'
"Ty asi nejseš moc výřečná co?" 'Zas ten usměv, kruci o co mu jde?' Cítim jak mi rudne obličej. 'Božeee!'
"No, k cizím lidem by nebyl nikdo... Teda až na tebe, promiň..." Odpovím sarkasticky a odvrátím obličej na druhou stranu, aby neviděl, že chytám barvu jak rajčatovej protlak. On si mého tonu evidentně všimne. Vím to, protože se zasmál, potichu, ale zasmál. 'Když se směje, je vážne roztomilej. Sakryš, co to melu. Radši už pudu, opravdu nestojím o dalšího takovýho kluka, jako byl ten předešlý. Ale, co když on...takový...není? Sakuro prober se, všichni kluci jsou stejní, o tom jsem se přeci přesvědčila už mockrát!' Rychle se zvednu na odchod.
"P-počkej..." Řekne rychle. "Ano?" Pokusím se znít mile. No nejde mi to. Komu by to taky šlo po dnešní konverzaci s teď už mým bejvalím. "Ja jen, nechceš doprovodit eh..." "Sakura" Usměju se a přikývnu. Nebudu se přeci trápit minulostí. 'Už ne!' "Já jsem Sasuke, teší mě." Řekne a podá mi ruku, kterou s radostí příjmu. Sasuke se usměje. "Dojdu si pro bundu počkej tady." Příkývnu a o necelou minutu, už stojíme před barem. "Takže, kterým směrem? Zeptá se. Zase ten úsměv. Kruciš! Ukážu směrem k parku. Zasněženého parku. Je totiž listopad a sníh si zřejmě řekl, že by si mohl spadnout o nějakej ten měsíc dřív. Tak proč ne, že? Sasuke přikívne a vidáme se na cestu.

Polovina cesty je za námi, a není možný, kolik jsme toho stihli probrat. Se Sasukem se opravdu dobře povídá. Mluvili jsme o škole, kamarádech, rodině, no prostě o všem. "Tak tady bydlím, děkuju že si mě doprovodil." Zastavila jsem se u svého baráčku. Teda vlastně není můj, bydlím tu s rodičema a s Larou, mojí psí kamarádkou. Mám jí už od štěňátka, je to něměcký ovčak, mám ji moc ráda. Proč tu bydlím s rodičema? Chodím na vysokou školu, proto. A navíc, mám je ráda. Ikdyž jsou někdy otravní.
"Pěkný pes, ten je váš?" Zeptá se. "Jo, mám jí už od štěňátka. Jmenuje se Lara."
"Tak Lara. Pěkné jméno." Usměje se a dál se jí věnuje. "Líbíš se jí." Řeknu ještě. "Fakt?" "Hm...jinak by neštěkala."
"No jo vždyť jsi krásný pes." Řekne jí a postaví se. "No asi už půjdu, nerad bych, aby jsi měla problémy." Hodil očima na přední okno baráku. 'Eh rodiče...' "J-jasně, chápu." Se Sasukem jsme si ještě vyměnili čísla (oo ano mám jeho číslo :D), pak jsme se rozloučili a Sasuke odešel. No já si sedla na schody, které vedly k domovním dveřím. Házela jsem Laře míček a přemýšlela, nad Sasukem, nad dnešním večerem, nad tím, že jsem docela ráda, že jsem v tom baru byla. Že jsem přišla o někoho, na kom mi vlastně vůbec nezáleželo a potkala někoho, kdo mi rozumí a chápe mě. Po chvíli mi byla zima. "Asi bych už měla jít." Přemýšlím nahlas, nakonec se zvedám asi po dalších 10 minutách. První co nastalo byl výslech rodiču. 'Kdo to je a odkud ho znám. Bože je mi 19, ale oni se ke mě chovají jako k 15 letý.' "Mami, tati, jsem unavená, jdu si lehnout jinak ráno nevstanu (dejme tomu, že je zítra pondělí - škola), dobrou." Víc sem jim neřekla, prostě jsem šla do pokoje, kde jsem si lehla na postel a během 5 minut usla s myšlenkou na Sasukeho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Misao Misao | Web | 11. listopadu 2015 v 19:43 | Reagovat

Náhodou! Keď si písala na mojom blogu, že vôbec nevieš písať poviedky, tak si pekne klamala! Dávaj na to pozor, klamárky ja nemusím!! :D :D Má to svoje chyby, ale to asi všetky poviedky, lebo všetci sa stále učíme robiť ich lepšími a lepšími.. Ale páči sa mi to.. Dobrý námet na poviedku, pekné spracovanie a som veľmi zvedavá, ako to bude pokračovať ďalej.. Takže šup šup do písania :D Arigato, že si konečne niečo zo svojho zverejnila.. Teším sa na ďalšie časti :) :) :) :)

2 Mia Mia | Web | 11. listopadu 2015 v 20:56 | Reagovat

Děkuju, ale podle mě psát neumím, ale jestli se ti to aspoň trošku líbí sem ráda. :) Přemýšlím že z toho udělám delší povídku, na díly. No jenže v lavě mám nějakou vizi, no a neumím si představit, že by to mělo pokračování, tedy jakože víc jak 3 díly :/ no ještě uvidím, a ještě jednou arigato! :)

3 Naty-chan Naty-chan | E-mail | 11. listopadu 2015 v 22:15 | Reagovat

Přesně Misao,Mio vždyt ty umíš psat :D co mi tady kecaš že ne :D A bylo to hezký :3

4 Mia Mia | Web | 11. listopadu 2015 v 22:22 | Reagovat

Naty-chan děkuju, já nevím, mě to přijde takové, že prostě psát neumím, asi si prostě dost nevěřím nebo nevím... :D Jsem ráda, že se vám to líbí, jak tobě Naty-chan tak i tobě Misao. Arigato :3

5 Naty-chan Naty-chan | 14. listopadu 2015 v 16:39 | Reagovat

Není zač rada potěším a nezapomeň pokračovat :)!

6 Mia Mia | Web | 14. listopadu 2015 v 20:03 | Reagovat

Já bych ráda. Jenže se mi teďka něco stalo s počítačem, no a na mobilu se bude těžko psát, to nejde. Doufám že se mi počítač dá dokupy co nejdřív, bracha se v tom vyzná, tak sand to spraví...

7 Camelia Camelia | E-mail | Web | 26. prosince 2015 v 22:54 | Reagovat

Na první pokud docela dobré. Ano, trochu klišé, ale proč ne? Pro jednou nebudu soudit ažtak moc děj. Je to pěkné, být zase jednou u nějakého příběhu, co není krimi.
Tak jsem zvědavá na další a pokračuju...

8 Mia Mia | Web | 28. prosince 2015 v 14:56 | Reagovat

Budu se snažit... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama